ze života

Je nový rok, přehouplo se to rychle. Celý rok jsem nevěděla, kam dřív skočit. Začalo to už vlastně na Silvestra v roce 2002. Přesně na Silvestra večer začala rodit Nastěnka svá první štěňátka po Jonesovi. Naštěstí porod byl zcela hladký bez komplikací a i celkem rychlý. Narodily se nám poprvé v životě jen samé holky! A bylo jich sedm. Z toho jedna letěla do USA na Floridu, jedna jela do Holandska, jednu jsme si nechali, jedna je na Moravě a tři v Čechách.

Myslíte si, že jsme měli fajn Silvestr? Určitě! A ještě lepší byl Nový rok. Naší šampionce Esche (AST) se totiž narodila také štěňátka. Vlastně když viděla Nastěnku, tak nechtěla zůstat po zadu a začala rodit několik hodin po ní, to už byl však Nový rok. I ona porodila zcela bez problémů. A tak jsem měla alespoň jasno, jaký bude náš rok 2003 (jak na Nový rok, tak po celý rok). Říkala jsem si, že to asi budeme mít štěňat plný dům celý rok. A tak se i stalo. Ne že bychom měli stále štěňátka, ale to si ještě povíme...

A pak přišla polovina ledna a já si to valila do Itálie na mezinárodní výstavu v Miláně. Tak to byla paráda. 62 přihlášených cane corso, u kruhu narváno, silná konkurence a Jones se stal absolutním vítězem - BOB!!!

V únoru jsem byla jen v Brně. Ale za to jsme měli náš první vrh CC v r. 2003 - a to po Sonie (Tatě) a Bayosovi (Leonovi). Opět vše bez problémů. Ty se objevily až několik měsíců poté, kdy jsem byla zcela nečekaně oklamána (poprvé jsem skočila "na špek") na první pohled velmi sympatickou osobou. Jistá slečna hledala pro svého tatínka (který je na vozíku) psího kamaráda.Avšak jen fenku a pokud možno tak bez PP, protože nemají dostatek financí. Inu, zželelo se mi a nabídla jí fenku do spolumajetku (fenka byla od narození na jedno oko slepá) a za cenu 5000 kč jí fenečku přenechala (jen pro zajímavost, mne jako chovatele stojí každé štěně cca 6000 kč ve stáří 7 týdnů: očkování, odčervení, krmivo, tetování, PP, kontrola vrhu, poplatek za krytí...). Jaké bylo mé překvapení, když si ona "sympatická" dáma začala stěžovat na ČMKU, jak jsem jí chudinku podvedla a nedala jí na fenku PP a ona jí teď nemůže uchovnit!!! Vrchol drzosti, arogance, neohleduplnosti a vychytralosti. Zaplaťpánbůh nebyla u prodeje sama! Varování pro příště (i pro jiné chovatele). Nevěřte nikomu a vše si dejte černé na bílém! Doufám, že nebude tato mrcha užívat chudinku fenku na chov bez PP. Ale asi ano, moc mě to mrzí... No a pak čtyřdenní cesta do Itálie, jela jsem i s manželem pro krásného pejska Harryho! Máme ho doma... Je ale manželovo, tak mě s ním nikde neuvidíte. Je to jeho "prdelka".

Pak přišel březen. A já vyjela do Zagrebu na dvě mezinárodní výstavy. Jel Jones a AST šampion Ice Dragon z Máchova kraje, pes z našeho chovu v majetku pana L. Pozemského. Fajn výlet. Jones získal první den BOB a pak BIG a BIS třetí místo! Super! Druhý den další BOB a odpoledne už proběhlo bez nás, jela jsem brzy domů. Jones dojezdil šampiona Chorvatska. Pak nás ještě čekala Ostrava. Bylo zde 20 CC a Jones byl nej pes a nej caníc jeho dcera Chilli (poprvé vystavena v ČR). Pak na BIG získala třetí místo. Je to krása, když přebírá žezlo po svém otci jeho dcera.

Duben - odběr na štěňátka od Sonii, mezinárodka v Č.B. Jones zde vyhrál další BOB do sbírky. Ve mladých vyhrála jeho dcera a ve mladých psech jeho syn (Chicora + Ozzy). Krása, krása... No a Světovka v Dortmundu. Byla jsem tam 4 dny. Caníci - tragédie. Bylo jich jen pár díky zákazu vystavovaní kupirovaných psů a byla to spíš ostuda. Byla jsem jako divák, ale vystavoval se AST z našeho chovu a vyhrál! je Světový vítěz 2003! Také jsem byla na klubovce AST s Louisou, vystavoval je poprvé manžel a dostali V1, CAC, já vystavovala ještě australana - ten má Klubový vítěz + BOB a vlastně jsem byla ještě na klubovce s lagottáčkama a oba mají titul Klubový vítěz.

Květen - Víkend s cane corso. No dva dny maraton (tedy jen pro mne, jako organizátora). Ostatní si to asi moc pěkně užili. Oba dny posuzoval italský rozhodčí a oba dny vyhrál Nejlepšího mladého jedince Jonesovo syn Igor Corso a oba dny BOB vyhrál Jones. První den vyhrála Nej fenu dcera Jonese Ajone Mao Dao a druhý den pozdější manželka Jonese - Luna z Itálie. Maraton skončil. Pak jsme kryli fenku do USA Yaru. Vše se povedlo. V květnu jsme ještě byli na mezinárodní výstavě v Litoměřicích a BOB a BIG druhé místo pro Jonese a CACIB pro Chillinku a CAJC pro Ozzyho. Kryli jsme porpvé naši fenku Louisu - AST importovanou z Polska. Také jsem byla na Klubovce AST a vystavovala Ice, který tam vyhrál třídu otevřenou u rozhodčí z Holandska. Je fajn vědět, že Vaše odchovy jsou super.

Červen - blázinec - jela jsem do Itálie pro reservované štěně. Dovezla jsem! Máme nový přírůstek. Hurá, jsme všichni nadšení. První štěně z Itálie s řádnou kupní smlouvou a také první štěně z Itálie, které není zablešené, nebojí se a chová se jako štěně. No pak byla mezinárodka v Praze, tam BOB Jones a 4 místo na BIG. CACIB Chilli a CAJC Chicora a Ozzy! Bomba! Jo a pak mi asi přeskočilo a jela jsem do toho Říma. To si ale přečtěte extra. Ale jsem šťastná. Hm, a vlastně ještě poslední víkend v červnu jsem jela v sobotu do Brna na mezinárodku se jen tak podívat. Copak bych vydržela sedět doma, když vím, že je někde u nás výstava? AST posuzoval Francouz, ale děs a hrůza. Vůbec se mi posuzování nelíbilo a zaperlil tím, že vybíral BOB jen z CACIB pes a CACIB fena, na oba CAJCe "zapomněl"... no comment.

Červenec - sedmého jsme rodili s Louisou. Celkem drama, ale dopadlo to dobře. 9 zdravých a krásných štěňátek! Z nichž jeden kluk - Larry zůstal doma. Je moc hodný. Pak jsem vlastně ještě slavila narozeniny (hádejte kolik - osmnáctiny samozřejmě! a nepochybujte o tom). Potom národka v Mladé Boleslavi. Nejdříve v sobotu s lagottama od Flory (to je takové to střapaté, co se každý divil, že to máme doma, ale je to fajn pejsek, jen náročný na údržbu) no a dostal BOB. A pak v neděli s canícama a Jones BOB, Chilli Národní vítěz.

V srpnu jsme rodili Nastěnku. Teda paní doktorka rodila. Byla to hrůza - 13 štěňat, ale přežilo dvanáct. To jsem si dala. Kojení každé dvě hodiny. Naštěstí mi přijela pomoct maminka a starala se o mou dceru, mého manžela a ostatní psy a také o mě. Nosila mi jídlo a pití až do pelechu se štěňatama. Já se stihla asi jen umýt (anebo mě také myla maminka? To už si ani nevzpomínám - byl to blázinec). Mimča sotva jak se najedla a vymasírovala, už chtěla zase. Ani nevím, jestli jsem spala, ale asi jo, jinak bych už umřela, ale spala jsem v pelechu a Nastěnka byla náramně spokojená, konečně byla nepřetržitě se mnou. Jak to polevilo, cca za 14 dní, tak jsem si jela "odpočinout" do Bratislavy na dvoudenní výstavu s Chilli, Kailem a Jonesem. No a co myslíte, jak jsme skončili? JOnes absolutní vítěz CC oba dny (BOB) a to jeden den posuzoval italský rozhodčí. Kail oba dny Nejlepší mladý pes a Chilli oba dny CACIB - Nejlepší fena CC!!! Jo a ještě první den jsem čekala na závěrečné soutěže, protože jsem tam spala (ve stanu a všichni psi se mnou) a Kail první den res. BIS junior (druhý Nejlepší mladý pejsek ze všech plemen celé výstavy!) a Jones res. BIG. Co víc si přát? Druhý den jsem nečekala, spěchala jsem domů, manžel už byl za ty dva dny na mrtvici z těch našich miminek. Ale musím ho pochválit, mimča žila a krmil je dobře a masíroval také. No hned jak jsem přijela, vystřídala jsem ho.

Září - odjeli Louisáčci. První víkend v září jsem byla na mezinárodce v M. Boleslavi. První den dva lagotti + australan naší dcery. Ten dostal CACIB a lagotti oba CACIB + BOB a čubinka pak skončila i třetí na BIG. To byla satisfakce za ty hodiny a hodiny, které věnuji jejich úpravě srsti. (to by snad ani nikdo nevěřil, jak ti psi vypadali, když jsem je z Itálie dovezla, asi byste těžko v té hromadě zacuchlanin a špíny a namotaných větviček a hoven hledali psa). Pak druhý den caníci. Jel Jones a Chilli. No a Chilli CACIB, Igor Corso Cajc a Jones BOB a BIG a Nejhezčí pes všech psů a plemen celé nedělní výstavy. To je, co? A pak skončil reserve BIS, to jest druhý nejhezčí pes asi z cca 3000 psů... to hřeje... Také jsme stihly zajet s dcerou a jejím pejskem - Pikachu - bostonkou, na klubovku bostonů. Posuzoval rozhodčí z Německa, Pikošu si vystavovala Sisi sama a musím pět chválu, pač dostala V2, res. CAC v otevřené třídě.
Co jsem dělala pak? Kromě toho, že dcera šla zase do školy, manžel denně do práce, já se starala o rodinu, tak jsem vlastně ještě dovezla z Itálie nakrytou fenku Jonesem, abych porodila štěňátka u nás a dala jim tu nejlepší péči. A tak se i stalo. Přišli na svět 28. 9. Fakt super. Tolik štěňat jsem doma najednou v životě neměla (amstafy + caníky). Halt říkala jsem to už na začátku - Jak na Nový rok, tak po celý rok... Pak jsem ještě stihla (ani ale fakt nevím jak) jet do Brna na národku a dostat s Chilli Národního vítěze a s Joneskem BOB a odbonitovat tam několik jedinců. A myslím, že jsem ještě nějak jela na Moravu ke Zdeňce Kopcový (Mao Dao) na kontrolu vrhu (po Jonesovi) a zamilovala se tam do jednoho kluka, kterého mi však Zdeňka nedala (potvora!) a nechala si ho a já jí ho teď závidím tak, že nemůžu ani spát! A to je pravda... (sorry Zdeňko). Jo a zapomněla jsem vám napsat, že poslední týden v srpnu jsme s manželem oslavili 10 let od svatby!!! To to letí (jo a můj muž není úchyl, nebral si mě jako mimčo, to já sice mám osmnnáct, ale když si mě manžel bral, už jsem také byla dávno plnoletá... nevím jak je to možné, ale je to tak, věřte mi). No a co si já k výročí přála? Hádejte! Už to víte? No jasně - pejska! A jakého? Neuhodnete... bostonka! Tak ho dceři závidím, že jsem chtěla svého a mám ho - heč... Je nádherný, slaďoučký, miloučký, veseloučký a je celý můj! A přiletěl (z USA) v září a manžel mi pro něj jel do Dortmundu. Je to dárek od něj, a tak se fakt snažil a jel pro něj úplně sám... Takže to je další událost v září a pro mne jedna z nejradostnějších (jmenuje se Raichu - jako ten pokemon, co je vývoj Pikachu - chápete, ne, protože Pikachu je fenka naší dcerky - to pro úplnost).

Říjen - cesta na Evropskou výstavu. Jeli oba lagotti, australan a Jones. Vzali jsme si domek kousek od Bratislavy a tady byla i Káča Fridrichová s manželem a Tinkou a pak Adriana s kámoškou a Igorem a Sandra se ségrou a asi dvaceti psama. No legrace byla. Hlavně když Sandra nemohla ráno vyjet do kopce se svým busem, pač celou noc lilo a lilo a my byli někde v prd... a nebyla tam silnice, jen tráva a bahno a žádný lidi. Tak jsme naštěstí chytli chlapíka s jeepem a tlačili jí všichni v dešti jako blázni a v bahně až po kolena. Občas jsme do něj i spadli a za cca 2 hodiny jsme měli být v kruhu a lagoti byli jako prasata a já a ostatní taky. No chytla jsem hysťák, ale to snad každý pochopí a omluví mě. Jo a kvůli tomu byl Jones na výstavě úplně hotovej, byl nevyspalej, zmoklej, utahanej a já taky. I tak vyběhal z deseti šampionů čtvrté místo a jeho dcera vyhrála otevřenou (Gratuluji Annčo!). Jo doma hlídala zatím naše maminka, obdivuju ji. Fakt, je skvělá a vždy mi doma ještě uklidí... (na to není v průběhu roku už tolik času). A tentokráte stihla vymalovat Sisince celý pokojíček na úplně barevno. Pak jsem ještě byla na mezinárodce v Č. Budějicích a Jones BOB a Chilli CACIB. A taky jsme byli v Tullnu na mezinárodce, kde byl Jones BOB a res. BIG. Spala jsem u fajn lidiček, kteří mají dceru Joneska - Meggynku. Byl to opravdu příjemný výlet.

Listopad - nejhorší měsíc v roce! Sisinka si zlomila ručičku, když jsem byli na procházce se psama. A blbě! Úplně nahoře v rameni pravé ruky. Zapomněla jsem první týden po úraze, že mám psy, ale naštěstí manžel nezapomněl a staral se o ně. Já jen o dcerku! Vše dopadlo skvěle, operace se nekonala! Jen jsem nejela na mezinárodku do Janova, kam jsem měla jet s Jonesem. Sandra musela sama. Na oplátku mi dovezla domů 10 jejích štěňat a mladých psů, protože měla problémy a nemůže je mít teď doma. Je to je radosti. Fakt tolik psů jsem v životě snad ani neviděla, natož měla doma a ještě na zimu. Jsou všude, zakopávám o ně i na záchodě! Také jsme Jonesovi odebírali sperma a posílali to opět do USA. Už jsem Vám říkala, že se tam před tím narodilo 11 štěňat. Koukněte na ně v sekci Jonesovo odchovy. Už vyhráli koncem roku několik výstav BIS puppy!!! A tak dále...

Prosinec - už je Sisce dobře, a tak razím do světa. Jedu na dvoudenní výstavu do Itálie. Zblbla jsem ještě Pavlu s Chicorou a Janu s Ozzym a manžela Pavly Zdeňka jako řidiče. Parádní výlet! Stihli jsme jet k Floře, pak na výstavu, pak zase k Floře a pak domů a získat na každého psa výbornou s pořadím. Chilli, Ozzy, Jones i Chicora a dokonce i Mastro (z Itálie), kterého jsem vystavovala pro Morgana já! Od Morgana jsem dostala fenku - krásnou, je to manželovo oblíbenkyně - Pietrina. Pak jsme jeli domů a Chilli druhý den začala hárat a Escha taky. Tak Escha jela do Poznaně na krytí za šampionem Oliverem, to jel manžel myslím v neděli nebo pondělí? A pak za dva dny do Itálie s Chilli do Janova na Mastra. A hádejte, co mi přivezl opožděně k Vánocům? Pietrininu sestru!!! No to snad ne, to bylo překvápko, upekli to na mě s Morganem. Ale co, já si zase nechala fenku po Joneskovi - Rominu, koukněte se na ní do sekce Jonesovo odchovy, je super! A Pietrina je také na stránkách i s mým Raichu v galerii, je to potvora rozmazlená. Jo, chudák muž, snad mi neuteče a vydrží se mnou ještě dalších 10 let. A pak je tu konec roku. Silvestr a hádejte, co dělám? Nepiju, čekám u fenky v pelechu, která začala rodit přesně ve 4.00 hodiny ráno na Nový rok v naší skříni ve spodním fochu!!! Tak se jen modlím, ať se historie neopakuje - nepotvrdí se opět rčení Jak na Nový rok, tak po celý rok!!! Mějte se pěkně, jako já!

A to není všechno, stihli jsme postavit hrubou stavbu nového domu a to poté, co nám loni povodeň první rozestavěný dům kompletně zničila a nám zbyly jen dveře do nového domu... Samozřejmě, že to stavěl manžel, já jen kibicuju - vlastně dělám stavbyvedoucího, ačkoliv manžel má stavební firmu. A dělám jídlo pro dělníky a někdy (ale opravdu jen někdy), když jako nevím, co dělat, tak jedu pomoci, avšak pochopíte, že poté, co jsem Vám popsala jen velmi okrajově, co jsem letos stihla, tak nestíhám ani žehlit, natož dělat přidavače. Ještě jsem letos napsala knihu o cane corso, udělala několik článků pro zpravodaje, přeložila pár věcí z němčiny - za to ale beru peníze!, pomáhala pejskům v útulku a jednoho i adoptovala někdy z jara... Už Vás nebudu nudit, máte jistě něco jiného na práci, než číst si o mém "nudném" životě!

Ze života v roce 2005
Z výstav v roce 2004
Klubová výstava cane corso v Římě 22. 6. 2003