Ze života
Raduno Dell Anno SACC LodiSamozřejmě, že na takový svátek nesmí chybět v kruhu žádný významný chovatel CC v Evropě a tak jsem nejela jen na "čumandu", jako mnoho jiných chovatelů z USA, Anglie, Francie, Švýcarska, Skandinávie,.. (jen z ČR tak kromě mě nikdo jiný nebyl..) ale zkusila jsem i své štěstí v kruhu a především jsem chtěla znát posudek na naše dvě mladé nadějné feny, které jsme si ponechali z loňského spojení po Cerasiellovi (údajně prý nepodstatný pes, jenž nemá tituly z výstav a prý vypadá jako prase- toť mínění našich českých "znalců" plemene CC..). Cirase jsem po dlouhém hledání po celé Itálii našla v Neapoli, ve spolumajetku malého chovatele (pouze 3 CC). Byl přesně to, co jsem hledala. Pes s krásnou kostrou, výborně stavěným tělem, expresivní hlavou, s perfektně uloženým, modelovaným i pigmentovaným okem, ideálním skusem - předkus cca 1 mm. Když se nám narodil po něm první vrh, nedokázala jsem z 6ti štěňat 4 prodat a tak zůstali v našem vlastnictví. Jedno bylo hezčí než druhé a nebylo jednoduché se mezi nimi rozhodnout. Dnes jsou již 4 jedinci z tohoto spojení šampioni a to ve věku k dnešnímu dni pouhých 18 měsíců!
Ikdyž jsem byla z vrhu
nadšená, nemuselo však mé
nadšení korespondovat i s názory
skutečných odborníků na CC a tak jsem letos
chtěla vědět, jak na tom doopravdy jsem!
Již v lednu 2006 jsem se přihlásila na
Mostra Specialle SACC v Miláně. Kde Seyolly-
zvaná Yolly- na své premiéře tak
zazářila, že nejdříve vyhrála
třídu mladých a posléze i titul
Migliore Giovany- Nejlepší mladý
jedinec. O 2 měsíce později na CACIB v Mantově a CACIB
Reggio Emilia získala oba dny V1-
Nejlepší mladý jedinec.
Následovala Evropská
výstava v Helsinkách, kde Yolly
získala V2 ve třídě mladých a Chilli
Corso z Máchova kraje V1, CACIB- Evropský
vítěz 2006!.
Ovšem
nejdůležitější výstava pro CC roku
2006 nás teprve čekala a to 8.10.2006 ve městečku Lodi.
7.10. jsem vyjela plna
očekávání na
dvoutýdenní výlet po
Itálii, kdy 3 dny jsem vystavovala na 3 různých
výstavách a zbytek objížděla chovatele
na samém jihu Itálie.
V neděli ráno vše začalo.
Výstava silně obsazená (85 CC)- dva
rozhodčí, jeden na psy, jeden na feny. Nejdříve
jsem nastoupila mezi dalších 11 fen se
Sárou do třídy mladých. Jedna fenka se
mi líbila víc než druhá.
Třídu vyhrála krásná
černá fena Sofia. Za ní skončila má
favoritka Tigranegroni- s nádherně modelovanou hlavou, tělem
i špičkovým pohybem. A třetí
místo obsadila naše Sára a to s
perfektním posudkem a pan rozhodčí při gratulaci
dodal, že kdyby se lépe předvedla, tak by dopadla
ještě lépe (Sára byla
naprostý začátečník a do té
doby absolvovala pouze 1 výstavu!).
Měla jsem obrovskou radost a užívala si
to..
Za nedlouho jsem však již
stála v kruhu opět a na výstavním
vodítku jsem nervozně držela Yolly. Konkurence byla pro
nás velmi silná, neboť fena Eclissidaluna kromě
toho, že je známou italskou šampionkou, tak je
především Evropskou vítězkou z roku
2005, kterou také posuzoval shodný
rozhodčí jako dnes- p. Vandoni. Navíc
já- zahraniční chovatel a majitel- to je prostě v
Itálii vždy malé minus. Ovšem Yolly
panu Vandonimu učarovala tak, že nedbal
nacionálního cítění a Yolly
třídu šampionů vyhrála. Za
pár minut po té už se soutěžilo o
Nejlepší fenu výstavy. Fena ze
třídy mladých, pracovní,
otevřené, šampionů a veteránů.
Kolečko- statika a je to naše. Yolly je
Nejlepší fena výstavy. Kdo
má výstavní duši,
nemusím líčit, co jsem prožívala. Bylo
to štěstí, radost, překvapení,
pýcha,..
A pak se mi rozklepala kolena, uvědomila jsem si,
že nastupuji o boj o titul BOB proti vítěznému
psu Gladiovi, který má z italských
výstav více než 70 BOB!!! Kromě toho je BOB z
Evropské výstavy v Helsinkách a
vlastně v současnosti výstavně
nejúspěšnější CC světa! Hmm
říkala jsem si, je úžasné
mít Nejlepší fenu této
výstavy a v takové konkurenci
a není ostuda skončit "jen" jako BOS- Best of opossity sex-
tedy Nejlepší jedince výstavy
opačného pohlaví, neboť na BOB jsem ani v duchu
nepomyslela!
Jéénže...- Kolečko, statika,
jednou tam a zpět společně a ještě jedno kolečko a
rozhodčí míří k nám a
ukazuje palcem nahoru- já čumím jak
tupá bloncka z blbého vtipu a nechápu
a ptám se- co já jsem vyhrála- a
rozhodčí na to- no jasně a nebo to nechceš a pak
už jsem skutečně šla do euforie takové, že jsem
nevnímala vůbec nic. Asi jsem vypadala jako střevo, pač jsem
poskakovala a křičela a brečela a smála se- no prostě
šílenec- ale straašně
šťastný šílenec.
Fotky a gratulace jsem moc nevnímala,
pořád jsem tomu nemohla uvěřit! Zahraniční
chovatelé se smáli, že se jedou
podívat lán světa na nej CC v Itálii a
ono je z Čech! Kupodivu i všichni
italští chovatelé přítomni
této ,pro mne naprosto jedinečné
výstavy, nám blahopřáli. Včele s
přihlížejícím rozhodčím G.
Danilem, rozhodčím Furiorou, pan Martinotti, pan di Chicco,
pan Tavola, paní Bataglia, Montse, pan Marano, Cristian
Negroni a mnoho a mnoho dalších, kteří
se na mě řítili a přáli nám, jak se
zdálo skutečně upřímně!
Tak a z Cirase je rázem jeden z
nejpoptávanějších plemeníků
v Itálii. Ještě v tom samém
týdnu po výstavě přiletěla velmi
zámožná chovatelka z Ruska a mermomocí
chtěla Cirase koupit.., nepochodila, stejně jako pan Vandoni-
rozhodčí- který hned po výstavě mi
nabídl za Yolly pro mne astronomickou sumu peněz!
Avšak já mám jasno- Yolly
není na prodej a to ani za sumu, která mi
vyrazila ten den dech ještě víc, než
samotné vítězství.. Takže -sorry mr.
Vandoni, Yolly is not for sale..
