Ze života
Co vše jsme prožili v roce 2005:
Loňský
rok jsme zahájili fantastickým
výstavním startem. Koncem ledna 2005 jsme se
vydaly ve složení Sandra a
já-Šárka na
mezinárodní výstavu psů v
Miláně, kde kromě mezinárodky byla i Mostra
Speciale- tedy speciální výstava cane
corso. Já jsem se spíše chtěla jet
podívat, jaké nové pěkné
hafany v Itálii mají a abych nejela zcela "na
prázdno", hlásla jsem naši
šampionku Chilli. Výstava byla silně
obsazená, kdy jen ve třídě otevřené
feny bylo ke třiceti hlášených fen! O
to větší radost jsem měla, když Chilli
vyhrála titul Nejlepší fena
výstavy- Migliore femine + BOS- tedy
nejlepší jedinec opačného
pohlaví, kdy BOB byl zadán šampionovi
Gladiovi.
Další
naše výstava byla výstava
šampionů v Polsku v Leszne. Na výstavu jsem
hlásla Chilli a Peeka Corso z Máchova
kraje od P. Máslové. Vyjely jsme z domu
s dastatečným předstihem, jelikož sněžilo, ale že mi bude
cesta vzdálená 280 km trvat skoro 13 hodin, tak
to jsem si nepředstavovala ani v nejhorších
snech!!! Ovšem vyplatilo se! Peek CWC a Best male a Chilli
CWC, Best female a BOB- tedy absolutní vítězka
plemene!!! Hned víkend na to jsme už vystavovaly ve
složení Sandra a já- Šárka
na mezinárodní výstavě v
rakouském Grazu. Náš
Raichátko CAC, res. CACIB, Sandry Jason CAC a res. CACIB,
Bayos CAC, CACIB a Chilli CAC, CACIB BOB a BIG třetí
místo!!! To je prostě radost vystavovat, když
máte takové zvíře...
V březnu
byla ještě národní výstava
v Ostravě, kde jsme vystavovali jen Mefíka, který
si odnesl titul CAC a Národní vítěz
2005. Vítěze plemene zde získala
šampionka Nendy Corso z Máchova kraje. Hned
víkend po Ostravě už se vystavovalo Raichátko na
mezinárodce v Lucembursku, kde získalo titul res.
CAC.
První
víkend v dubnu na mezinárodce v
rakouském Wieselburgu získal Raichátko
titul CAC a CACIB. Peek titul CAC a res.CACIB, Bayos CAC a Chilli CAC,
CACIB. V dubnu v Českých Budějovicích
získla Mefisto titul CAC a res. CACIB, Geezer-
mladý pejsek z našeho chovu svůj první
a zdaleka ne poslední titul CAJC. Stejný titul si
Geezer odnesl i víkend na to z mezinárodky v
Praze a stejně jako v Budějicích na V2 skončil pejsek v
našem spolumajetku- Cézar. BOBa v Praze opět
"urvala" šampionka Nendy Corso z M.K. Jelikož se
nám koncem dubna narodila mimča po Ciráskovi, tak
jsem trochu výstavy omezila a jezdila
spíše po ČR, ale například hned 3.5.-
úterý jsem trávila v polské
Bydgoszczi na národní výstavě psů, kam
jsme vyrazily já a Helča (ta se stafíčkama). Tato
výstava nám přinesla mnoho titulů. Takže
popořádku- Raichátko CWC a Best male,
Teddásek blbásek (americká akita) CWC,
Best male a BOB!- dokončil polského šampiona,
Peek CWC, Bayos CWC, Chilli CWC, Best female + BOB! Tak tomu
říkám nadílka- a to Vánoce
ještě zdaleka ani neklepaly na dveře- hihihi.
8.5.
byla klubová výstava KCHMPP a já
vystavila Evičku- tričko se známkou V2, res. CAC a
Teddáska-blbáska s titulem CAC,
Klubový vítěz + BOB.
14.5.-15.5.
už jsem pelášila směrem k Maďarsku ve
složení-já, Pavla, Eva (od kerrýků s
krásným Baronkem) a její dcerka
Evička- jedna z nejšikovnějších junior
handlerek, co znám! Rovnou jsme otestovaly
náš nově zakoupený obytný
přívěs. No řeknu Vám, byla to
parádička. Dorazily jsme na místo
konání v pátek v noci, já
zakotvila přívěs (teda zakotvila, to je hodně
silné slovo, podařilo se mi spustit jen jednu nohu a tak
jsme měly domeček na muří nožce- hihihi- no houpalo se to
celý víkend jako na lodi!). Ráno jsme
úspěšně zvládly dopravit
všechny psy na výstaviště (to jest,
Peekoš, Teddásek, Raichátko,
stafíček od Helči a Baron- no Eva se tedy vždy
vypaří hned za rozbřesku i s Baronem, takže ten zbytek psů
byl na mně a Pavle). Určitě jste zvědaví, jak jsme se
držely? No držely! Takže Raichátko oba dny CAC, CACIB, BOB,
Teddýsek první den VD za neupravenou srst- a
já se fakt snažila! a druhý den CAC a res. CACIB-
ještě že tam měla Eva fén na Barona- hihihi no a
Peekoš oba dny CAC a CACIB! Helči stafíček v
silné konkurenci oba dny V3. Jo ještě si
musím postěžovat na počasí, v neděli od
rána s prominutím chcalo a chcalo- to se
totiž jinak nedá nazvat! Výstava se
přerušila a všichni se mačkali pod pár
stany, pod nohama bláto až po kotníky a tak jsme
tam postávali možná i 2 hodiny- to jsem
zatím nikdy před tím nezažila, ještě
že jsme měly ten přívěs! Uvařily jsme si
teplý čajík, převlékly se do
čistého oblečení a mohlo se jet domů.
21.5.
jsme si dali klubový výšlap na
Říp s caníkama a byl to
nádherný výlet. Sluníčko,
fajn lidičky, úžasní pesové, na
Řípu krásná vyhlídka.
Hrdinou dne pro mne byl jednoznačně Jarda Kocifaj, pač jemu se podařilo
dopravit na vrchol kromě sebe i těžký kočár s
odrostlým klučinou! A to je teda výkon,
zvláště, když jsem pozorovala ty
polomrtvé výrazy ostatních, když měli
co dělat dopravit na vrchol sami sebe- hihihi.
Druhý
den už Jarda tlačil kočár v děšti na
litoměřické mezinárodní
výstavě psů- fakt Robocop! Já samo na
výstavě nechyběla a Raichátko získal
V2, res. CAC, Mefík CAC, res. CACIB a CAJC Abigail (fenka z
našeho chovu) a CAC, CACIB Nendy a Teddy CAC, res.
CACIB.
No a v
těchto dnech jsem si také naplno užívala
malých caníkovských
sajrajtíků po Ciráskovi a k tomu ještě
6ti kudrnatých kuliček lagottích- kdy třeba
caníci sajrajtíci si mysleli, že to
malé střapaté- co vždy
zakvíká, když se do toho zahryznou a nebo na to
šlápnou- že jsou vlastně strašně fajn
pohyblivé hračky... Takže když se pustili všichni
dohromady, to bylo dílo.
A pak
to přišlo. 1.6. jsme vyrazili já a Radek na
Evropskou výstavu psů v rakouském Tullnu. Doma
hlídala zase mamka a Saskia. Mamka opět umyla okna,
vyžehlila haldu prádla,.. My s Radkem zapřáhli
příves a hurá relaxovat na výstavu!
Hned první den jsme se pěkně zhádali, pač psi
prděli/smrděli v autě a Radek z toho byl na nerva a já byla
na nerva z toho, že on je na nerva! Na místě však
vše opadlo a my si užili celkem pěkný
výlet.
V
pátek Radek vystavil Raichátka a k mé
obrovské radosti dostalo Jajánko titul CACA!
Druhý den jsme vyjeli do Amstetenu na klubovou
výstavu rakouského Moloss clubu, kde CC
pískal italský rozhodčí. vystavovala
jsem Sandře Bayose- V1, CACA + Klubový vítěz a
naší Chilli- V1, CACA, Klubový
vítěz + BOB! V neděli pak přišel den D. Takže
americké akity- Teddásek blbásek- V2,
res. CACA a Cometa- "co přiletěla ze světa"- V2, res. CACA-
já jsem byla tak šťastná! No a k tomu
úspěch Peeka Corso z Máchova kraje- V1, CACA v
silné (italské) konkurenci. No a k tomu
fantastický závěr- BOB v CC dostal pes
našeho kamaráda Luigiho- šampion
Bayron.
V
pondělí jsme dorazili domů a já jsem během
našeho skvělého výletu
zdlábla platíčko 400 Brufenu- pač moje
záda prostě začala stávkovat. No po
brufáči to pak vždy šlo... Jenže pak
přišlo úterý- já odvezla
mojí mamku zpět do K. Varů a domů už jsem dojela jen tak
nějak silou vůle... Zalehla a myslela si, že vše
přejde. O jak já byla hloupá. Středa
ráno- Siska do školy, Radek do práce
(zrovna měl práci v nějakém
zapadákově, kde nebyla ani mobilní
síť- no chápete toto?) Já se pokusila
vstát. To ještě nějak šlo.
Říkám si, no nic, já Vás vy
moje záda hnusný pěkně
protáhnu a uvidíte, kdo je tady pánem.
Vypustila jsem smečku (myslím , že to bylo 8 psisek
caníkovských) a jdu na prochajdu.
Každým krokem jsem cítila, jak mi
řídnou síly a odumírají
nohy a těžce se mi dýše. Po chvilce jsem začala i
blbě vidět! Takže jsem se otočila a zase domů, kousek od
baráku už jsem měla zalehlo i
uších a před očima hvězdičky, v zádech
zaraženou kudlu a v nohách nalitou sádru! Jak
jsem otevřela dveře od terasy, tak už si pamatuji jen málo-
buch a já na zemi, po chvíli jsem se probrala,
pač po mně hamstali psiska a lízali mi hlavu a
uši a tahali mě za vlasy. Pokoušela jsem se
vstát, ale prostě to nešlo- hvězdičky,
mrtvé nohy, zaražený dech, motovice. Nějak jsem
se dostala na čtyři a to jsem neměla dělat, pač psiska si mysleli, že
hrajeme naši oblíbenou hru na psy a začali po mně
hopsat ještě víc, tahali mě za
oblečení a štěkali na mě! Po pár
minutách jsem se doplazila k telefonu a volám
manželovi. Nic- mimo signál! Vytočila jsem dceru a skoro
zkolabovala znova, pač jsem její telefon slyšela
zvonit z pokojíčku!!!- prvně v životě si ho zapomněla doma!
Tak jsem už točila záchranku a pak si uvědomila, že tu
ležím na zemi a doktoři se musí dostat přes
smečku cca deseti caníků!- tak to je v háji- teď
tady umřu- jsem si myslela a nebo mi doktoři za pomoci policie
postřílí psy! Tak lidi takovou zoufalost, to jsem
snad ještě nezažila. Volám tedy své
mamince, abych se s ní jako rozloučila a řekla jí
s Bohem, než vydechnu naposledy (jsem totiž ani nevěděla, co se děje,
jsem myslela, že mám nějakou mrtvičku nebo co) no a moje
mamka vzdálená 160 km řve do telefonu- okamžitě
si volej záchranku nebo jí volám
já, já tam hned s tatínkem budu! (jsem
nevěděla , že maj helikoptéru-hihihi) To
už jsem jí ale ani moc nedokázala
vnímat- prostě umírám...-
ležím na zádech na dlažbě, brečím,
Raichátko mi leželo na bříše, Jones mi
dýchal u hlavy a já litovala, že už
neuvidím svojí dceru, svého muže, že
už nepohladím nikdy své psy,... Najednou psiska
začnou strašně štěkat, po chvilce se nade mnou
sklání něčí hlava- teď zaostřuji ANO
JE TO ONA- Sandra- princezna Rebelka! Ona přijela- děkuji děkuji
děkuji. Během pár minut dorazila záchranka
(Sandra mezi tím pozavírala psiska) a během cesty
v sanitce jsem se teprve uklidnila...
V
nemocnici byla známá i příčina-
zablokovaná páteř, vyhozená
plotýnka, křeč, šok,...
No a od
té doby jsem "postížená"- hihihihihi
Takže
mám svého pana doktora-
Ježíš jak to je zlatej člověk. Jezdí
za mnou z Prahy k nám domů, morduje se se mnou, trpělivě mi
vše vysvětluje, dává mě do kupy a
já jsem jsem jeho věčným dlužníkem!
No a
Sandra- tak ta už mě má na krku do smrti, když si mě
zachránila- hihihi. Tak za odměnu mohla jet s mým
Raichátkem 12.5. na výstavu v Polsku, pač tam byl
Jajánek hlášený! Jeli a
vyhráli- CWC, Best male + BOB, Sandry Bayos CWC, Best male +
BOB.
Už 25.6.
jsem nevydržela ležet doma a vyjela se podívat na
Výcvikový víkend do Chrudimi. Vzala
naší Nastěnu a jupí na obranu- tedy
jen malou a trošku, ale Nastěna- ta řádila! Měli
jsme sebou i Mikeho z USA, který si k nám
přiletěl pro dvě štěnda caníků. Mike
poprvé v životě viděl grilovat prasátko- no ten
si chrochtal- ne to prasátko, prosím
Vás- to už nechrochtalo, ale Mike si chrochtal- když mlaskal
do sebe kus grilovačky a zapíjel to českým
pivískem!
3.7.
mezinárodka v Brně. Ashley (Eva dei Silvanbull)-
naše mladá čubina na první
výstavě- V2 a Mefík CAC, CACIB. BOBíka
dostala Nendy. No a já ztratila na pumpě peněženku s cca
4000 kč a všema dokladama- fakt super! Jsem běhala
příští celý
měsíc po všech úřadech ,
vyřizovala novou občanku, pas, řidičák! Milý
nálezče- Jdi do prdelky, jsi mi mohl za ty 4 litry alespoň
poslat ty doklady!- fakticky..
V
létě jsem více relaxovala, užívala si
štěnda a naši ohromnou překrásnou
zahradu. Chodila pravidelně plavat, jezdila pravidelně k panu
doktorovi- no prostě jsem byla vzorná! 14.8. jsem donutila
Sandru, aby mě odvezla do Rožnova na klubovku japonců pod pohrůžkou
násilné smrti. Tak chuděra jela- hihihi. Byly
jsme zde už v sobotu večer a poseděly u ohýnku. V neděli
dostala naše USA šampionka Cometa-"co
přiletěla ze světa" titul CAC a začala kariéru i na
českých výstavách! 28.8. jela Sandra
se svým psem Jasonem a mojí fenou Chilli a
Cometkou na mezinárodku v Insbrucku. Jason
BOBíka, Chilli CACA, CACIB a titul rakouský
double champion a Cometka CACA.
4.9.
mezínárodka v Ml. Boleslavy. Sandra vystavila
Cometku- V2, res. CAC a já Mefíka- CAC, CACIB a
Kelly Corso z Máchova kraje- CAC, CACIB, BOB! 17.-18.9. byl
pak Víkend s CC a Klubovka. Takže já v jednom
kole, doktor mě dal ještě v pátek nějak
dohromady, abych vydržela a já vydržela! Akci jsem
zvládla super. Žádné kolapsy a ani
zmatky, nezapomněla jsem předat žádné ceny-
prostě paráda.. BOBíka a titul Klubový
vítěz mladých na této
výstavě dostal náš mladý
pejsek Apache Corso of Bajer v majetku pana Hlináka.
Klubovou vítězku mladých dostala naše
fenka Ashley (vystavovala Sandra), Klubovou vítězku fenu
dostala naše fenka Ema v majetku paní
Semerákové a Klubového
vítěze psa dostal náš Kail Corso
(vystavil Radek). Tak to bylo super... Druhý den soutěže
vyhrál Ozzan- tedy Chicky Corso z Máchova kraje,
ale pro mne byli vítězové všichni, pač
tak super vychované a úžasné
caníky- to je radost pohledět! Všichni co tam
byli- do jednoho- super psiska a maj super
páníky! Už se na Vás
těším letos!!! Ahojky lidičky.
Jo a
další víkend už jsem byli i s Radkem v
Římě (hádejte kdo hlídal doma?).
Klubovka CC v Římě byla velkolepá.
Více než stovka caníků.
Krásná zvířata! Otevřenou
třídu psů + CAC dostal mladý pes
našeho kamaráda Luigiho- Actarus a já
se tím pádem rozhodla, že chci po něm
štěně- to prostě musím mít!!! A tak
bylo jasné, kým nakryjeme Romičku, kterou jsme
tam sebou měli. Musím říct, že dny u Luigiho jsme
si moc užili. Super jídlo, super počasí, super
psi, super lidi,..- balzám na duši. Ani se mi
nechtělo domů. Ale co, už 15.10. jsem k Luigimu opět letěla a to
vyzvednout Romičku a pro sperma na krytí Ninočky- v
Římě jsem totiž viděla ještě jednoho krasavce-
Duceho- majitele Franca z Neapole. Ten mě tak okouzlil, že bylo
jasné, kým se kryje Nina- hihihi. Bohužel se
krytí inseminací v ČR nepovedlo, ale nic,
já tam sjedu letos autem a toho bohdá nebude, aby
se mi prckové po Ducem nenarodily!-hihihi.
No a
pak už to nějak do konce roku uběhlo. 6.11. jsme byli i s Radkem na
mezinárodce v Poznani, 3 dny jsme vegetili u
našeho
kamaráda Marka a jeho rodiny v Poznani- to je rodina-
Úžasňákovi- znáte to- někdo kdo je
Vám
strašně blízko- máte s nima
pořád o čem
kecat, chutná Vám podobné
jídlo i
pití, totální blázni do psů
a zvířat
jako my (Marek má doma i kočku a hromadu papoušků
a
barevný kapry v rybníce a ozdobné
slepičky,
rybičky v krásném akvárku- jak
říkám-
Úžásňákovi). Jo a abych
nezapomněla, takže Raichátko CAC, CACIB- Vítěz
Polska
2005 a Chilli CAC, CACIB Vítěz Polska 2005- Juhůůůůůůůů a
oba
navíc dojeli šampiona Polska!
Tak a
pak 13.11. národka v Praze. Počkejte koho jsem tam vůbec
měla? Jo vlastně už vím- Ashley- tak ta byla CAJC a pak
Nestore- CAC a Cézar CAC a BOBíka
nám vyfoukl- hihihi- náš
Geezoš! No a mlaďoch Apache zde získal
také CAJC. To je co?
Pak jsem
10.12, vyjela s Radkem na burzu terarijních
zvířat, ale na úplně jiné
výstaviště, než se skutečně konala, po
celém dopoledni marného
hledání, jsem zklamaná,
promrzlá a otrávená musela domů s
prázdnou! A já tak chtěla do našeho
terárka po mých nebožtících
krabech nové kámoše- žabičky. Jo ale
už mám! Heč, heč..
Pak
nějak proběhly Vánoce a mezi tím se
začátkem prosince narodila mimča Romíně a
já zas měla plné ruce práce.
Znáte to- nevyspalá, pračka permanentně v
provozu, smrad doma, že by jeden pad, ale mimčoša byla
sladká! Jenže konec roku byl pro nás značně
tragický. Nejdříve umřela babička Radkovi. V den,
kdy jel i se Saskií na její pohřeb a
já doma hlídala štěnda, zemřela moje
babička- mamka mojí maminky, která žila s
mýma rodičema. Mamka jí našla a pak se
z toho zhroutila i moje maminka. To jsou okamžiky v životě, kdy
Vás nerozveselí ani smečka Pokemonů, ani banda
velkých psisek.. No a když už jsme pomalu začali opět vidět
vše veseleji, další rána a
naše lagottka- šampionka Medusa-
Šojšojka, záhy po porodu dvou
štěňátek zemřela! Jak pitva ukázala,
byla to rakovina osrdečníku a bohužel jsme nemohli pomoci..
A
já doufám, že její psí
dušička běhá po psím
nebíčku spolu s ostatníma pejsákama a
Šojšojka vždy zůstane naší
velkou pýchou, pač byla prvním a svého
času jediným lagottkem žijícím v
Čechách a dala nám i 8
krásných miminek ve dvou
vrzích. Její odkaz bude žít
dál....
Doufám,
že letošní rok ukončíme veseleji.
